My už jsme stížnost chtěli napsat, jenže při každé hospitalizaci bylo řečeno, že to chvíli trvá si na ten jiný typ inzulínu zvyknout, a že už to bude určitě dobré. A ono to pak přišlo zas a tak jsme se domnívali, že teď už to lékaři konečně pochopí, že žádné zvyknutí nepřijde a budou jednat. V té chvíli psát stížnost nám přišlo zdlouhavé, pořád jsme doufali v rychlou akci v nemocnici. Navíc v té chvíli nemáme v rukou dokumentaci, abychom to podpořili konkrétními daty a údaji. Teď už ale jednat budu.

Vaiteo: on ten stav není akutní, nárazový. Po ukončení hospitalizace se doma postupně zhoršuje. Někdy trvá domácí pobyt bez problémů týdny i měsíc, jindy jsme ho tam vezli zpátky po jednom týdnu. Postupně vždy začne po jídle zvracet, pak už přijímá míň potravy, protože jde všechno ven. Kontrolujeme, aby si aspoň neaplikoval inzulín v plné dávce, když nejedl, on by si ho jinak dal, protože "paní doktorka říkala, že musí". Do nemocnice nechce, dokud na tom není opravdu špatně. Opakovaně bylo naznačeno, že asi není doma něco v pořádku, a že je to nervového původu, když v nemocnici nezvrací, ale už se ukázalo, že zvrací i tam, jen to zapírá, aby ho pustili domů.

Diabetologie je součástí nemocnice, takže všichni diabetologové slouží na tom interním oddělení, kde je pacient hospitalizován.

Cimbur: jedná se o krajskou nemocnici v tvé oblasti. Nechci být zaujatá, ale pověst interny aktuálně není dobrá a o úrovni se nevyjadřují moc dobře ani její zaměstnanci. Znáš tu nějakého diabetologa, kterého bys mohla doporučit?