O víkendu máme relax všichni- tedy uklízíme( respektive gruntuje se dům, protože muž nesnese paní na úklid). Já vařím.Obstará se zahrada, ale to je ryze dobrovolné, manžela to baví a mně to nevadí. Také má čas pro sebe, když přijde z práce- mají se, proberou s dětmi, co se dělo, jak škola, co potřebují a pak si relaxuje podle potřeby. Domů jezdíme kolem 18-19 nejpozději.

KdŽ mám volno v týdnu, vypravím děti do školy,sklidím provozní nepořádek, udělám , co je nutné ( nákupy, věci pro děti do školy), jdu cvičit. Prak dorazí děti- takže kroužky( vozím), úkoly, vařím večeři. Přijede manžel .

Tchýně , když jsme v práci- vypraví děti do školy, sklidí provozní nepořádek , skoukne s dětmi úkoly , uvaří jim večeři.

Děti mají každý nějakou povinnost v domácnosti( myčka, odpadky atak), u sebe si musí uklízet sami.

Provokace to není, mně to vpodstatě vyhovuje, jen musím asi víc osamostatnit děti. Asi bych prostě byla nejradši za hvězdu na všech frontách- supermarketu i tahounem v práci, ale nejsem tomu ochotná obětovat svoje pohodlí.....

Jdu si dát kafe a přestanu se litovat