Jsem starší sourozenec.
Sestra je z druhýho manželství, velmi chtěná, velmi rozmazlovaná. Vzhledem k věkovému rozdílu jsem byla starší sourozenec, využívaný na práci - vozit kočárek, hlídat mimino, věšet pleny, sbírat pleny atd. Navíc sestra byla nesnesitelný, uřvaný mimino (jediný v rodině - u nás se jinak rodí samý klidný a pohodový děti, nejspíš geny jejího podivnýho otce), který všem pilo krev. Pak se to přehouplo do toho rozmazlování, nekritickýho zbožňování - což je zároveň odpověď pro Kudlu a její téma o "chválení".
Z dnešního pohledu jí to velmi zásadně podělalo život a to, že jí v dětství rodiče lezli do řiti jí nijak nepomohlo, spíš naopak.
Pokud jde o vztahy, tak paradoxně s odstupem času mám s matkou mnohem lepší vztah než sestra, která jí i v pětatřiceti neustále něco vyčítá, hádají se spolu, trucujou... školka hadr.
Za vzor mi v dětství dávali dceru sousedů, ne nějak extrémně, ale občas to padlo, jako že Gábinka je hodná, slušně vychovaná, má pořád samé jedničky apod. Kromě toho, že jsem měla vzorné Gábinky plné zuby se mě to nijak nedotklo, ovšem jak píšu, nebyla to denní praxe, spíš nárazovka ve chvíli, kdy jsem měla ve škole nějaký malér typu ředitelská důtka nebo návrh na dvojku z chování.