Přidat odpověď
Problém není v nich, ale ve vás
Co o nás vypovídá, když si myslíme, že nás obklopují nesnesitelní, hloupí, nepoctiví lidé?
Projekce vzniká tak, že chceme vypadat lepší než ten druhý. To je velmi přirozený pochod mysli, ale když se to děje moc často, nebudeme se cítit dobře. Komu by se totiž chtělo žít ve světě se samými netvory?
Já jsem jediný spravedlivý
Takový dojem si umíme navodit velmi často. Politici lžou, manžel nepomáhá, děti jsou líné, řidiči bezohlední. My jediní zachraňujeme dobro na planetě. Jsou vám podobné myšlenky známé? Pak se stavíte do role oběti. Když porozumíte takovým omylům, lépe se vyznáte ve svém vnitřním světě.
Nenávidí mě
Šéf, kolegyně, příbuzní i kamarádi nás neoceňují dost, nemají rádi tak, jak si zasloužíme. Bezdůvodně se k nám chovají špatně, což je vidět v tom, jak s námi mluví, v každém gestu i tónu hlasu. Možná spíš dotyční nesedí nám samotným a my si podobnou projekcí zaděláváme na paranoiu.
To je ale ohavná tlusťoška
Internet je živnou půdou podobných komentářů, nejčastěji se třeba objevují pod fotkami plus size modelek. Osoba, která něco takového napíše, jen těžko akceptuje to, jak sama vypadá. Lidé, kteří jsou spokojeni sami se sebou, jsou totiž k okolí velkorysí.
Obklopují mě samí blázni
Připadá vám, že matka je hysterka, kamarádka si vymýšlí zbytečná dramata a partner je zas hrozně náročný sobec? Když cítíme nepohodlí v komunikaci s ostatními, často je na vině nízké sebevědomí. Čím je nižší, tím častěji hledáme příčinu venku, nikoliv v sobě. Na základě této projekce se také může rozvinout sociální fobie.
Když jsem to zvládl já, tak vy taky
Tento typ projekce nejdřív lichotí, ale snadno také vyvolá frustraci. Jako když slyšíme v reklamě, že někdo shodil 30 kilo, tak vy to zvládnete přece zrovna tak. Často se této projekce dopouští i rodiče, když k introvertnímu potomkovi promlouvají: "To já v tvém věku měl spoustu kamarádů. Budeš to mít zrovna tak, tak hybaj ven." Každý člověk je ale originál, co jde vám, nemusí snést někdo další.
To je ale odporné!
Následující řádky mohou pro někoho vyznít konfliktně, ale zkuste se nad tím zamyslet. Nemůžete třeba vystát homosexuály? Může se jednat o vytěsnění vlastní sexuální orientace, kterou nechcete přijmout. Dokázala to i studie psychologů Lestera Wrighta a Henryho Adamse, která zkoumala dvě skupiny mužů. Jedna proklamovala, že nenávidí gaye, druhým to bylo jedno. Při promítání erotických fotek nahých mužů měli erekci ti, kteří vůči homosexuálům nejvíc protestovali.
Je mi určitě nevěrný
Chroničtí žárlivci, kteří neopodstatněně osočují svého partnera či partnerku, že jim zahýbá, si nechtějí připustit své vlastní myšlenky na nevěru. Nenabádáme, ať zavíráte oči před očividnými projevy vedlejšího vztahu. Ale kdo podezírá svůj protějšek z toho, že se mu líbí někdo jiný, by možná měl být k sobě laskavější a připustit si, že je úplně normální cítit přitažlivost i k někomu cizímu.
zdroj: https://www.zena.cz/vztahy/co-nam-vadi-na-ostatnich-je-nas-vlastni-problem/r~2eb1e78ea9bc11e7ad190025900fea04/?utm_source=aktualne.cz&utm_medium=carousel&redirected=1507375455
tak trošku tématické, k těm dnešním diskuzím a slušných či neslušných lidech
Sedí něco z toho na vás? Já občas ujedu v tom "když jsem to zvládla já, tak ty to také zvládneš", třeba u dcery, která je na rozdíl ode mne introvert a to si musím připomínat.
Předchozí