Nevařím, resp. jen naprosto minimálně a jen naprosto jednoduché věci. Dítě jí ve škole. Večer stačí studená večeře.
Nepeču - stejně to nikdo nežere. Na vánoce max. perníčky, linecké a vanilkové rohlíčky - stejně to pak nikdo nežere a všechny návštěvy přinesou s sebou krabičky a je toho i tak dost. Nepeču domácí chleba, nedělám domácí jogurty, nevařím domácí marmelády, nezavařuju kompoty, nedělám domácí sirupy, nechodím sušit bylinky na domácí čaje...
Okna jsem umyla teď před víkendem nejmíň po půl roce. 2x za rok je můj limit.
Neokopávám zahrádku před barákem víc než 3x za rok - je fakt, že pak je nejhnusnější z celé ulice, ale kašlu na to.
Nehrabu listí pod stromama, a to dokonce ani na ulici před barákem (což mi sousedka nemůže zapomenout, protože to vítr rozfoukává na silnici i na její trávník - podotýkám, že právně se jedná o pozemky obce..., ale venkovská morálka praví, že je to "moje", takže se mám "postarat")
Letos jsem nestříkala ani ty blbý kopřivy, je fakt, že se hnusně přemnožily, ale už bude zima, tak to chcípne všechno a na jaře na to zkusím myslet a začnu je stříkat zavčasu, aby se tak nerozlezly.
Nepřeju lidem k narozeninám, svátkům v ten den, kdy je mají, když se s nima nevidím. Neposílám vánoční smsky ani novoroční smsky, dokonce už ani mailová přání a dokonce ani reálná formou dopisů. Přijde mi to jako vrcholná trapárna, napsat jedno přání a rozeslat je stovkám adresátů. Nedělám žádná selfíčka, nedělím se o zážitky, nepíšu likové komentáře, facebook mám jen protože je to nutné kvůli malého tréninkům (trenéři tam píší vzkazy o termínech a tak), nemám tam jediný příspěvek, který by se týkal mně...
Netelefonuju s lidma, jen tak si pokecat. Volám jen, když je potřeba něco vyřídit či zařídit.