"Ano je normální že dítě, hlavně pubertální řekne něco ošklivého rodiči, jako reakci na něco co se mu nechce apod. Ale zas je normální že i přes tyhle výlevy dítě matku má rádo."

Mariano,
tak to úplně ne.
Já v pubertě fakt svojí mámu ráda neměla. A mám pocit, že jsem jí taky někdy řekla, že mám sto chutí jí zabít.
Když se sejdou dvě opravdu nekompatibilní povahy, tak tu lásku a ani respekt nevykřešeš, dokud je jedna z nich v "podřízeném" postavení.
Nevím, jak to přesně vysvětlit, ale je tam strašná averze vůči tomu, že někdo TAKOVEJ může ze zákona rozhodovat o tvém životě a může ti ho "ničit" (protože v pubertě to tak prostě vypadá).
Den po osmnáctých narozeninách jsem od matky odešla sto kiláků daleko a od toho dne se vztahy postupně vylepšovaly - už na mě nemohla, byla jsem svobodná. Dneska spolu vycházíme celkem v pohodě.