zefýr: taky tak, říkala jsem si, že by bylo rychlejší, klidnější a efektivnější, kdybych se ničeho nedožadovala a udělala to sama, za desetinu času a s nulovými nervy. Jenže kam to povede, budu čekat, že jednou lady milostivě prozře, že se musí taky zapojit? Přitom je chytrá, učenlivá a schopná, ale musí mít náladu, jak ji nemá a já něco chci, tak je zle. A pracovitá nálada ji bohužel vždycky přepadne, když se to nehodí, tak potom zas poslouchám, jak ona chtěla pomáhat, ale já jsem nechtěla a že se mi nikdy nezavděčí a všechno je to moje vina a ona je chudáček.
Neupírám jí nárok na pubertální výlevy, ale v poslední době je tak negativní a nad vším frflá, že mě to úplně ubíjí.