Myslím, že jsme původně to nějak nepřeháněli, ale něco se změnilo...syn našel sport, který strašně řere, jak se vyjádřil známý....jo asi jo.

u nás se nejvíce takto přizpůsobil manžel....9 víkendů v roce , naloží syna, kola a odjíždí(kamkoliv po republice)vrátí se v neděli večer.....pokud se nám chce odjedeme dříve- pátek...nebo ještě dříve (pokud jsou to prázdniny)o 2-3dny...a uděláme si tam pididovolenou. Jeden závodní víkend je vždy v cizině. Letos jsme byli v MAďarsku. Nádherný závěr prázdnin-pojali jsme to dovolenkově.

plus letos přibylo pár sobot, kdy on jede v maratonech.

Ale syn je mu vděčný, z brigády si zaplatil co mohl....prakticky ji celou vrazil do pomůcek na tento sport co dělá.
Kolo má od nás co 2 roky nové.(roste) Letos dostal ještě druhé.(a to bylo proto, že vidíme , že ho prostě potřebuje)

Výsledky jsou, snažíme se podle mě všichni. Syn mu vždy děkuje v neděli, když už je klid.....a pak tu jsou ty odměny pro manžela, když mu syna vyhlašují na bednu. On vždycky říká, že to mu stačí....., že to není zbytečné.

A jelikož víme na čem byl odhodlaný ten sport provozovat, tak vidíme, že tři roky dře....,aby byl někde kde by chtěl jednou být. Uvidíme zda se zadaří, to je jen na něm. My jsme pro to asi udělali co se dalo.