Kudla, samozřejmě , že úspěchu nedosáhneš, když budeš sedět na Rodině a nehneš zadkemm takže je to důsledek vlastního nasazení.

A to nasazení je proces, kdy překonáváš sebe sama (vždycky se vzpomenu na úryvky z běžecké diskuse, kde se fakt potí krev) , což ti přináší radost. Není to klatba ani sociální exkluze, naopak je to potvrzení identity v nejlepším slova smyslu. Úspěšní maj kvalitnější život. Je to dáno evolučně (což by tě jako ateistu mohlo potěšit) neboť úspěšní vždycky přežijí.


V současné společnosti je ovšem omezen na úzkou míru vlastnění a vlivu, vypěstovat fíkovník nebo se starat o 21 koček se za úspěch nepovažuje. A to je trochu problém, o kterém jsem chtěla mluvit vedle, když jsem naznačila, že kromě vůle je třeba štěstí (nadání, povaha, prostředí).