Přidat odpověď
"Já mám štěstí, že pro své rodiče jsem byla "jednička" i bez talentu na cokoli. Nechali mě malovat, zpívat, sportovat, cokoli jsem chtěla. Nikdy mi nesdělili, že mi něco nejde, i když jsem v ničem nijak dobrá nebyla."
Zní to moc hezky.
Někdy, ne vždy ( nezaměnit prosím) se ale stane, že děti , posléze dospělí tomu falešnému pocitu jedničky podlehnou. Pro práci v týmu jsou to pak ta nejotravnější stvoření.
Oni si myslí, že jsou jedničky a jakýkoliv požadavek na doložený výsledek jejich práce považují bezmála za mobbing.
Předchozí