S politiky se nehádám, neb mne vesměs během chvíle tak nakrknou, že přepínám.
Ale občas si pustím nějaký dokumenty, a nejčastěji jsou to ty americké provenience, u ktetejch zoufale vykřikuju "už jste to říkali třikrát, tak to řekněte ještě počtvrtý a jestli si myslíte, že jsem debil, tak to řeknete rovnou" (a následně přepínám).
Nebo u detektivky, když se blíží konec, nadávám detektivovi, který zásadně jde chytat lumpa sám, nikomu nic neřekne, pochopitelně to podělá a vrah uteče nebo je místo mnohaletého vězení pouze rychle zastřelen. To taky nahlas komentuju a neschopnému policajtovi radím.
Zločinci zase tak dlouho mířej na oběť a žvaněj, že je (schopnejší) policajti chytnou - místo aby stříleli a zdrhali. To zase komentuje syn, hrozně ho to nasírá, blbí zločinci.
Manžel komentuje jenom sport, sexixticky říká našim tenistkám "prdelky".