Já si myslím, že nejčistší a nejúčinnější je promluvit s třídním učitelem, protože on je tím, kdo to může zásadně ovlivnit.

Říci to rodičům na schůzkách by takový efekt nemělo, protože co oni můžou? Maximálně domluvit tomu svýmu dítěti, ať to nedělá, ale udělaj to opravdu? Třeba na to zapomenou, nebo jim to bude jedno. Navíc to NENÍ JEJICH POVINNOST (myslím vymahatelná).

U toho "počíhání si na viníka" je zas riziko, že to přeženeš a nebo i když ne, tak pokud bude mít rodiče dostatečně "akčního", tak budeš mít oplétačky.

Kdežto ten třídní to má přímo v popisu práce, pokud to neudělá, můžeš ho popotahovat Ty, a hlavně, on jedinej má možnost pracovat s celou tou třídou, protože tohle nebývá záležitost jen toho jednoho posměváčka, ale atmosféry v celý třídě, a pokud to není úplnej deb.l, tak nějak reagovat bude. Když jsme jednou řešili problém (dítě přišlo ze školy špatný kvůli opravdu zlejm a nesmyslnejm kecům spolužáka), tak to naprosto stačilo.