jestli chceš dceři pomoct, tak ji nauč reagovat... svým výstupem na třídní schůzce to určitě nevylepšíš - připomnělo mi to, jak jsem jednou vyzvedávala dceru v první třídě z družiny a naběhla tam babička dceřina spolužáka, že kluk si doma stěžuje, že mu říkají "housko", že mu to vadí a že si nepřeje, aby se to opakovalo a ať učitelka zakročí... ta stála a koukala dost nechápavě, kolem stojící děti se začaly smát, ptala jsem se dcery, co je na tom k smíchu a ona mi vysvětlila, že babička je taky housková a kluk se houska jmenuje příjmením... jako je mi jasné, že děti to housko umějí vyslovit dost jinak než nováku, ale kdyby se houska kvůli tomu nečertil, nejspíš by mu říkali normálně jirko...
takže když dceru naučíš reagovat (ideálně vtipně, dá se to snadno nacvičit, zvlášť když se jedná o jednu nadávku od konkrétní holky), po čase zjistí, že ji to už nerozpláče a pak už se jí to ani nedotkne... a hlavně je to vklad do budoucna, zafixuje si, že svou reakcí se může vyhnout nepříjemným situacím...