fčilkaj, totkaj, hentam, hento....
dyby byl zájem, možu tu psat slováckým nářečím aj román.
Naší babička bývali na dědině, gde sa tak můví. Aj moja mamka a aj já. Najradši sem s ňů seděla v kuchyni. Do jizby sa chodilo enom negdy. V kuchyni sem seděla na štokrlati u stola, babička vytáhla brutvan z trůby, položila ho na dénko a dala ně kus pečenej morky s erteplama na plýtký taléřek. Žufánkem to poléla hustů máčků. Dybych chtěla, mohla sem si vzít aj šišky. Potom babička zpívala pěsničky, najčastěj o syrotách a děvčicách, co umřely na tuberu. Oknem bylo vidět na násyp. tam sa plantaly štyry slépky a kohůt. Na hůře sa sušila turkyň. Tú pomožu babičce ošůpat.....