Nevím, jestli je to dobrý nápad nebo špatný, nepřemýšlela jsem o tom. Je fakt, že dceři píšu a ilustruju už několik let deník (týká se jejího koníčku) - i kdyby to bylo k ničemu, tak je aspoň motivovaná mi sdělit, jak se celé odpoledne měla :) Ale i jsem si občas říkala, že to bude třeba jednou dobrá památka - ručně psaný deník od maminky :).

Můj tatínek zemřel mladý, takže ho moje dcera samozřejmě nepotkala...Tatínek žil v dětství v úplně jiném městě, ale jak se říká, že lidi nepotkáváme náhodou, tak jsem jen tak mezi řečí u oběda zjistila, že maminka mojí kolegyně pochází z toho samého malého městečka. Nakonec jsme zjistily, že její maminka a můj tatínek byli spolužáci na základce. Ta maminka (teď už skoro 80ti letá paní) napsala všechny vzpomínky, co na tatínka ze ZŠ měla a doplnila to fotkami (některé jsme už měli, ale některé ne) a dopis adresovala mé dceři. Bylo to to nejúžasnější, co jsme v životě četly a krásnější dárek nám nemohla dát...