Já to neberu jako disciplínu, mne nic nepudí si spánek ukrádat, a znám se, není mi to příjemný. Prostě spánek je nedotknutelný, ani mne nenapadne o tom čase vůbec uvažovat v souvislosti s prací. Prostě neexistuje. A kdyby někdo přišel, že nutně, ihned, do zítřka, nežinýruju se říct "bohužel, nelze. Není kapacita, může to bejt tehdy a tehdy, dřív ne".