maargitt,

to, jak jsi popisovala svou mámu, tak s něčím takovým jsem se (i když ne v takovýhle míře) setkala v reálu taky, a tohle mi to trochu připomnělo.

Možná je na to člověk pak citlivější, když si dlouho připadá jako úplnej vůl, aniž by si byl vědom toho, že udělal něco špatně, a strašně dlouho mu trvá, než je schopen to rozklíčovat.

(tohle už nemyslím na Monty, ale obecně na takovej způsob jednání, kdy máš intenzivní pocit, že jsi nic neudělala, ale přesto jsi za toho špatnýho, a netušíš proč).