"z druhé strany se pokud vím říká, že děti mají právo vědět, takže třeba to rodiče i řekli, já znám jenom příklad z naší širší rodiny, kde to ten dotyčný neví, což mi přijde taky zvláštní,no"

- možná to rodiče řekli, možná ne. I pokud to řekli, nepřipadá mi jako šťastný nápad vtrhnout jim (a jemu) po letech do života s výkřikem "já jsem tvoje maminka".
Obecně vzato mi přijde lepší, říct dítěti ještě v předškolním věku že je adoptované, někdo to vidí jinak a já bych plně respektovala jejich rozhodnutí.
Lidsky paní plně chápu a dovedu se do ní vcítit, ale stejně jako před 30-ti lety by se měla snažit udělat pro své dítě to nejlepší... a nebourat mu život.
Samozřejmě by mi na jejím místě také výřili hlavou myšlenky, že třeba ví že je adoptovaný, že mě také touží poznat, že je třeba v tísni a nešťastný a já bych mu mohla pomoct... no jo no, život je halt někdy těžký a kdyby jsme měli křišťálovou kouli která nám ukáže následky našich činů a rozhodnutí...