Já ji také plně chápu, opravdu. Ale bohužel, myslím, že tato situace nemá žádné dobré řešení. Je tam v sázce hrozně moc. Že tomu dítěti rozmetá jeho dosavadní život, ale i to, že o ni to dítě nebude stát, nebo zjistí, že to není dobrý člověk a to ji raní.

Pořád mi není jasné, jaká jejich práva máte na mysli.
Z právního hlediska ta biomatka myslím nemá práva žádná. Z morálního hlediska myslíš, že má právo na to poznat své dítě?
A to dítě - myslíš jako, že má právo poznat svou biomatku?

Je to opravdu těžká a složitá situace, já bych se ji jako kamarádka asi snažila přesvědčovat, aby tomu dítěti do života nezasahovala.

"Kromě toho ona se ho vzdala jako neplnoletá, za ni rozhodovala jiná dospělá osoba"
- jak to vnímala tehdy? Mrzelo ji, že o dítě přichází, ale neměla podmínky na jeho výchovu, nebo s jeho adopcí souhlasila?