Přidat odpověď
Mutino,
souhlasím, že by měla v každém případě upřednostnit zájem toho dítěte před zájmem svým.
Ale přemýšlím, že pokud její přístup k tomu dítěti není takový, že by ho hodila za hlavu (což evidentně není), tak jak to udělat, aby na jednu stranu něco nepodělala tím, že se mu nevhodně "vnutí", ale na druhý nepropásla šanci mu nějak sdělit, že jí nebylo/není lhostejný - vůbec nevím, co s člověkem udělá vědomí, že se ho vlastní rodič vzdal, třeba by pro něj bylo důležitý vědět, že to udělal v nějaký těžký situaci a ne z lhostejnosti.
Ale nevím, tohle musí být strašně těžký, proto bych se přimlouvala za toho psychologa.
Předchozí