Ještě líp
To dítě získává pohled na svět skrze své dětství, kterým ho provází adoptivní rodiče. A jsou to oni, co ho formují každým dnem, a proto si myslím, že nějaký porod a těhotenství se tomuhle nevyrovná. To je zážitek spíš té bio matky.
Nemyslím si, že si každé adoptované dítě sedne na zadek z toho, že po něm začala tesknit jeho bio matka. Může to tak být, ale nemusí. To dítě prostě vyrostlo s někým jiným, a tak je prostě "jiné", už jí "nepatří". Bio matka ho třeba stále bere jako svoje kvůli tomu, že si pamatuje život před ním a s ním, celé těhotenství atd... ale to dítě už patří někomu jinému.