Jas, no právě...i ty nemoce...člověk prostě jakoby ztratí tu kontinuitu...a taky myslím prostě, že v hloubi duše ví, že bylo...hm, jak to říct...nechtěné, nežádané, nepotřebné...že je to tam uloženo...a neví, odkud nějaké ty pocity mohou pramenit.
Já jsem člověk, co rád ví, jak co je, nemám spíš ráda (z určitých důvodů) skryté věci...proto já bych řekla ano, já to vědět chci.
Netroufla bych si komukoliv radit, jak to má mít on.