Přidat odpověď
Šuplíku, tedy ty popisuješ přesně to, co jsem taky zažila. Když mému pradědečkovi sebrali komunisté ty domy, jak jsem o nich psala, tak on mohl s prababičkou zůstat bydlet v domě, ale protože tam s nimi bydela i moje máma, která tehdy studovala medicínu, tak on si vymohl, že ona dostane jednu místnost k bydlení. Ale úřady jí dali místnost na Praze 2, úplně jinde a přesně v takovém rozděleném bytě Velká hala a jedno WC, pak dva pokoje měla jedna paní, jeden pokoj moje máma, druhý pokoj jedna stará paní a poslední pokoj starý pán. Koupelna nebyla žádná. Každý si ale vařil sám. Nebyla společná kuchyně. Když se moji rodiče v 50. letech vzali, tak tam začali bydlet společně, pak jsem se se za pár let narodila já a stále jsme byli v té jedné místnosti. Naši topili v kamnech, myli jsme se v takové malé vaničce. Později z komory naši vybudovali koupelnu, ale ta byla jen pro nás, ostatní jí nepoužívali. Topilo se tam pod kotlem, ve kterém byla voda. Pak zemřela paní, která měla vedle nás ty dvě místnosti a naši si o ně požádali a dostali je. Takže pak jsme měli 2+1. Když se začalo stavět metro a Nuselský most, tak tyto domy byly všechny vystěhovány, dostali jsme byt na Proseku. Já jsem ale začala chodit do 3. třídy do jazykové školy na Vinohradech a tak naši sháněli výměnu. Nakonec jsme na sídlišti bydleli jen 7 měsíců. Našim se podařilo najít podobný byt ve stejné lokalitě a a vyměnili si ho. Tam pak bydleli 30 let.Takže já v té oblasti jako ty, jsem bydlela až od té 3. třídy. Z těch bytů kolem Nuselského mostu, kde jsme původně bydleli, pak udělali kanceláře, co je tam teď, to netuším.
Předchozí