Šuplíku, to je taky zajímavý příběh. V našem bytě jsme taky měli pokojík pro služku. Táta tam měl pracovnu, svoje království, kam se zavřel a nikdo ho nerušil. Bylo to hned vedle kuchyně.
Z naší rodiny už tam nikdo nebydlí. Ten dům po retitucích dostal zpět majite, ale ten to prodal nějakým italům a ti začali na nájemníky tlačit, aby se vystěhovali. Pár lidí to udělalo, pá nájemníků zemřelo, nakonec v celém domě zůstaly asi jen 3 rodiny, včetně našich. Italové nic neopravovali, střecha byla děravá, našim kapalo na hlavu, když byl velký liják, proteklo to z půdy k nim a nakonec se někdo k našim vloupal a vykradl je. To byla poslední kapka. Pořídili si jiný byt jinde v Praze s výtahem, přestěhovali se a žijí spokojeně tam.