Doporučuji k přečtení celé, i když zde má samozřejmě každá žena sto litrů čistýho a tyto problémy se jí tudíž nemohou týkat.

Vědci a vědkyně už léta hovoří o samoživitelkách jako o jedné z nejvíce ohrožených skupin obyvatel. Tímto fenoménem se dlouhodobě zabývá i Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která říká, že „ačkoli skupinu osamělých rodičů tvoří dlouhodobě určitý podíl osamělých otců, (…) osamělé otcovství není totéž co osamělé mateřství“. Ženy jsou totiž znevýhodňovány nejen na trhu práce – mají až o čtvrtinu nižší plat, při pohovorech často dochází k nepřímé diskriminaci –, ale ještě k tomu všemu mají na starost péči o děti a domácnost. Do karet jim nehraje ani nízký počet státních jeslí a školek. Jenže možnost zůstat doma s malým dítětem na rodičovské dovolené samoživitelky v podstatě nemají, protože rodičovský příspěvek by jim ani omylem nepokryl životní náklady.

Být na výchovu dětí sám/sama přináší kromě vyššího stresového zatížení a psychického vyčerpání zejména ekonomická rizika. Samoživitelky většinou nic neušetří a nemůžou si odkládat bokem úspory na „horší“ časy. V horších časech žijí. Pokud by přišly o práci, nebudou moct zaplatit nájem, nezajistí základní stravu pro sebe a své děti. Pokud náhodou nemají širší rodinu nebo přátele, kteří jsou ochotni jim alespoň dočasně pomoci. V praxi to vypadá tak, že samoživitelky si nemohou výpadek příjmů ze mzdy dovolit. Nemohou se chovat jako druhý rodič, většinou otec, který má rodinu podporovat ve formě výživného. I výživné ve výšce pár stovek je pro samoživitelku víc než jen přilepšení. V podstatě je to jízdenka ven z chudoby.

https://a2larm.cz/2016/10/proc-jsou-samozivitelky-vnimany-jako-vysavacky-statu/