Commer,

já fakt nejsem chlap a Vánoce nesnáším z duše. Od začátku prosince se snažím předstírat, že neexistujou, i když se všelijakých vánočních akcí účastním. Jenom se to snažím vytěsňovat, abych byla schopná být pořád příjemnou společnicí. Nedokážu to překonat, ať se sebevíc snažím a každý Štědrý den aspoň hodinu brečím, jak se na to zase netěším. A to se mi objektivně fakt nic neděje.
A ano, můj odpor pochází z dětství a přispívá k tomu to, jak všichni kolem mě kvůli tomu blbnou a ten stres přenáší na mě. Kdybych měla někdy šanci si udělat Vánoce úplně podle svého a třeba pozvat kamarády, abych nemusela přemáhat slzy s manželem a tchánovcema, tak bych to možná překonala, ale to se u nás asi nepodaří nikdy.