Včera jsme se k kamarádkou bavily, že ona bude s klukem péct dneska a na ŠD udělá vánočku. Prý aby si syn odnesl z domova nějaké tradice. A jak jsme si tak povídaly, tak on nás asi zaslechl a s naprosto vážnou tváří se zeptal: "Ty budeš péct vánočku?" Kamarádka na to, že jo "... jako každý rok. Co si myslíš, že o svátcích ráno snídáš?" A on zase - naprosto vážně: "Nevim." Z toho vyplývá, že držet se tradice pouze kvůli dětem...? Zbytečné.