Monty, myslím, že tím nebylo myšleno přizpůsobování se čertovi, že to není o tom, jestli jde o ideálního nebo naopak nevhodného partnera. Já to chápu tak, že pokud člověk nemá žádné zkušenosti s dlouhodobým soužitím v páru, může si špatně zvykat na těch milion drobností - od věcí jako je televize v ložnici, oblečení přes židli, časté větrání (viz Kolja ) nebo co já vím, co ještě. Člověk, co dlouho žije sám, žije jak on sám chce a vše má přizpůsobené podle sebe. Člověk zkušenější, co se společného života týče, umí dělat ústupky, ale i lépe komunikovat, pokud chce ty ústupky od protějšku.
Neříkám, že je to tak vždycky. Jen to pojetí přizpůsobivosti chápu jinak. Ne, že se člověk musí kousat do rtu, protože si vybral špatný protějšek.