"mně to je prostě jedno. něco to o tom člověku vypovídá, ale já se naučila, že se mne to nijak nedotýká. moji víru to nijak nemění, na to je prostě příliš jistá, moje city to taky neuráží. "
jo, přesně tak si představuju víru - že když se jí někdo posmívá, tak je to nepříjemný, ale nepohne to s ní.
"prostě pro ni to tak bohužel je, že nevidí Ježíše jako pro sebe důležitého. místo pohoršování se za ni třeba můžu modlit, aby se jí dal Pán Bůh poznat, že se ještě bude divit
"
tak tady si myslím, že se zase věřící musej smířit s tím, že jsou lidi, co nevěřej a věřit nebudou a že jim to nijak nevadí a nepřekáží (posmívat by se ale určitě neměli)