No, asi to tak nevyznelo, nakonec jsem psala o necem jinem, ale chtela jsem te podporit v rozhodnuti zustat doma, neni to nic buhvi jak vyjimecneho ani nebezpecneho. Bud v klidu a smutni si, jak potrebujes, a prozij si to, jak si prejes, at pak nemas dozivotni bloky. Ono cist tady na diskuzich, jak se chovaji doktori pri revizich a jak to maminky boli dodnes, neni nic moc...