Jako by jsi mě vrátila v čase. To samé můj starší syn. V 2 letech objednán nas orl a a foniatrii, kde se řešilo jak slyší, co má s jazykem....nakonec padla dyslalie.

Taky mi každý tvrdil, že rozumí no a co.....

Nakonec z toho bylo několik let na logopedii, jinak chodil do logopedicke školky kde o něj celé dny pečovali 2 Logoped, měli jsme sešit kde nám učí psali co trénovat odpoledne, ráno se zase nesl do školky, já podtrhla co se mi nezdá. Co 14 dní byla ve školce konzultace dítě, rodič, učitelka.
A co 14 dní jsme docházelo k běžné Logopedce, každý rok či rok a půl se měnila...
V 7 letech řeč bez vady, ale to, že s ním ve školce jeli 2x denně, já doma též....by to nebylo. Za mě ta školka byla velká pomoc.

Ještě ve 4 letech jsem ho posílala né ten týden k rodičům se slovníkem, co říká a co to je.....

Na Tv se nekoukal, denně jsem mu četla, přesto se vyvinulo toto.

Dneska si vybírá vš.

Jo a ještě doplním, neuměl máma, táta, komolil i zvuky zvěře....první půl rok se rozhybaval neuvěřitelně líný jazyk.

Já bych dítko vzala na tu foniatrii, jako první.

Jinak syn se učil později písmena t, l, s,š, c, č, s,š,z, ž, r, ř to jediné naskocilo samo.

Navíc jsem byla poucena prostě pro určitá písmena je jistý věk a špatný je, když se to blbě zafixuje.