Kambalo,
to je těžké. Mám 45. Toto byl můj třetí vztah v životě. Každý z nich byl xy let.
Prvé dva jsem milovala. Velmi. Vztahy partnerské nevyšly, nějakým způsobem je mám ráda pořád, snad i oni mě. Když jsem šla do vztahu třetího, myyslela jsem si, že už o lásce něco vím. A houbeles. A jak jsem byla ráda, že jsem to dala a dokázala to utnout. Pořád ho miluju, ale žít si s ním představit nedokážu. Ale když porovnám ty konce mých lásek,ten poslední konec z rozumu mě ranil celkem dost, přestože byl z mé strany a přestože jsem si myslela, že o té lásce už něco vím Ale ano, máš pravdu, ale asi jsem takového ještě nepotkala, přitom myslím, že na muže mám ve svém životě štěstí (přestože nedopadlo ala a žili šťastně až do).