Valkýro, s tím tykáním od starších lidí se potýkám taky. Mám také takovou tchyni. A musím vykat, ona mi tyká. Zprvu jsem to přijímala v pohodě, ale čím jsem starší, tím mi to vadí víc. Manžel si tyká s mými rodiči, přítel mé sestry, se kterým je něco přes rok si také už tyká s rodiči, můj švagr si tyká s tchánem. Jen tchyně si důsledně nechává vykat. Když si její vnuk přivedl přítelkyni, která je o pouhý rok mladší než já, naprosto automaticky jí začala tykat a nechává si vykat i od ní.
Vůbec nechápu, kde se vzal ten zvyk, že snachy a zeťové musejí vykat. Přijde mi neetické a nehezké rozlišovat mezi vlastními dětmi jejich manžely.

Korunu tomu všemu dodává to, že tchyně je vlastně v jádru duše moc hodná ženská, jen prostě lpí na zvyklostech z první republiky. Možná to dělá hodně i to, že ještě žije její maminka, které vyká. Kdysi bylo běžné, že děti vlastním rodičům vykali. I mí rodiče ještě vykali svým rodičům. Ale doba se změnila. Tchyně by si moc přála, abych k ní měla vztah jako k mamince, ale to já prostě nedokážu, nedokážu se otevřít člověku, který si sám důsledným trváním na vykání udržuje odstup.