Konzervo, já to mám podobně jako ty, takže taky nechápu, v čem je problém...ale všimla jsem si, že sem tam existují lidé, kteří tak nějak existují v prostoru a čase, aniž by o něm měli pojem, netuší, jak dlouho jim ta která činnost trvá...je to asi i trochu otázka temperamentu, měla jsem kdysi dvě takové kolegyně...někam s nimi jít pro mě bylo spíš utrpení, protože jim všechno neskutečně dlouho trvalo, když jsme někde spolu šli venku, tak chodily co noha nohu mine, pomaloučku a když jsem je chtěla trochu popohnat, abychom stihly začátek něčeho, nebo třeba bus apod., tak se většinou tvářily lehce dotčeně proč je honím, protože vůbec neměly ponětí kolik je hodin a jak dlouho nám to tam ještě bude trvat...to není nic pro mě, já se ploužím a kochám akorát když někde chodíme v létě po horách, nebo na nějakých výletech, kde vím, že fakt ten čas sledovat nemusím....