Můžu a chci, ale dá mi to tedy ukrutnou práci. Můj time management je katastrofální a jsem hodně roztržitá.... Takovej Blondýn s červenou botou.
Nepamatuji si, že bych to měla v dětství, ale rozhodně se to s věkem horší. Já nejen, že přijdu pozdě, ale přijdu pozdě o den, ne o minuty. Jsem z toho sama vyčerpaná.
Režim a řád spíš potřebuji. Ale musí mi ho nastavit nějaká autorita nebo nějaká nutnost, třeba práce od - do, která mě baví a kde na mé dochvilnosti závisí někdo další... Třeba v té ordinaci, kde jsou na určitou hodinu objednaní lidé atp. Jak jsem byla dlouho doma, tak mi ten rozjezd trval, ale práce mi prospěla a bavila mě... Teď zase lehce hniju a mozek mi tuhne, ale snad se to zlepší, než přijde ta skutečná demence.