Podle mě je to zlozvyk. Trochu mě děsí současný trend, kdy vše, co není člověku automaticky dáno, je vnímané jako porucha. Člověk se musí řadu věcí naučit a ne se vymlouvat na to, že to nešlo samo. Že se automaticky nehlídá čas, když se má někam vyrazit, že se automaticky neozve záchod, že zůstal po vykonání potřeby špinavý, že se použité nádobí samo neodnese k umytí. Pokud se člověk na něco zaměří, soustředí a přijde mu to důležité, tak je schopen se naučit téměř vše. Pouze v případě, že skutečně vynaloží tu energii, aby to fungovalo a stejně to nefunguje, tak to může být porucha. Vymlouvání se na to, že si jeden nevšiml, zapomněl, měl jinou práci, je prostě vymlouvání. Něco bylo důležitější a proto to nevyšlo. Měřítkem je tedy čas a energie vynaložené na to, aby člověk stíhal. Pokud pro to nic neudělá, tak to jen "poruchou" nebude, ale spíš chybou v organizaci času.