Přidat odpověď
Já jsem byla v podobné situaci před 10 lety. V té době se tedy nedělaly testy v prvním trimestru, ale až ty druhé, vyšla nám pravděpodobnost DS 1:110. Amniocentézu jsem odmítla, jednalo se o moje druhé těhotenství, první bylo rizikové s krvácením a předčasnými stahy a nechtěla jsem druhé zatím jinak bezproblémové těhotenství ohrozit. Na genetice mě doktorka pochopila, do amniocentézy naprosto netlačila a doporučila mi velký 3D ultrazvuk, kde jsem měla štěstí na úžasného pana doktora. Prohlédl miminko a říkal, že často u DS bývají přidružené vady např. srdce a on že nic patologického nevidí. Řekla jsem mu, že se dítěte už nechceme vzdát a pokud nevidí nějaký vyloženě dramatický problém, tak bychom si ho chtěli nechat i s rizikem, že nebude úplně zdravé. Doktor mě velmi uklidnil, i když pochybnosti samozřejmě hlodaly celé těhotenství. Bylo mi úplně jedno, jestli se narodí kluk nebo holčička, hlavně, ať je děťátko zdravé. Omletá fráze, která je ale tak pravdivá. Narodil se krásný a naprosto zdravý kluk a já jsem ráda, že jsem ho neohrozila amniocentézou, protože ve chvíli, kdy už jsem uvnitř sebe cítila jeho pohyby, jsem si nedokázala ani na chvilku představit, že bych se ho vzdala. Přeji hodně sil a především zdravé miminko!
Předchozí