Přidat odpověď
Mandelinko,
copak to jde takhle říct od stolu, když nevím, co to bylo za problém, a nejsem doktor?
(Navíc moderní medicína si dokáže poradit už s docela dost věcma, takže není vyloučeno, že to, u čeho si neví rady, opravdu bylo převážně psychickýho původu, ale to bych opravdu vařila z vody).
Ale přijde mi trochu odvážný spojovat to takto, protože to by znamenalo, že vysokého věku v plném zdraví se dožívají jen (nebo převážně) duševně zcela vyrovnaní jedinci, kdežto ti, co mají nějakej problém nebo žijou ve stresu, umíraj vesměs mladí. A že lze prakticky všechny choroby vyléčit jen tím, že se dáš duševně do cajku.
Ale děje se to tak opravdu? A pokud je to tak jednoduchý, tak proč to všichni ti lidi s rakovinou, roztroušenou sklerózou, celiakií, a já nevím čím ještě jednoduše neudělaj? To jsou tak blbí, že dobrovolně trpěj a umřou, ačkoli vyléčení maj na dosah ruky?
Předchozí