Adriano,

já myslím, že jsou to dvě věci, který sice souvisej, ale není to úplně totéž.

Jak je to směrem navenek (paní Vomáčková, to byste nevěřila, jak ten náš Pepíček nade všecky vyniká) a jak je to směrem dovnitř (Pepo, v tomhle jsi fakt dobrej, mám z tebe radost, jen tak dál).

Já si myslím (ale můžu se klidně plíst), že to druhý, tj. oceňovat a chválit to dítě samotný je maximálně žádoucí, ale v tom prvním (příliš ho vychvalovat před lidma, kteří na něm až zas takovej zájem nemaj) je lepší brát to spíš "normálně", ale samozřejmě se můžu plíst.

Myslím, že třeba Gertruda asi měla spíš na mysli to druhý než to první (tj. že jí to nedávali najevo doma vůči ní, ne že se o tom její máma nebavila s paní Vomáčkovou, jejichž Pepíček byl rád, když měl čtyřky).