Monty,

takže si o tom v podstatě myslíš to samý, co já, že je netaktní dlouze hovořit o vlastních úspěších (potažmo vlastních dětí) před někým, o kom vím, že se mu momentálně nezadařilo (nedaří)?

(Ano, beru to tak, že maminka Růženky nerespektovala mé momentální rozpoložení, a ač to není nijak blízká kamarádka, tak že nebyl takovej problém, aby jí to došlo, vzhledem k situaci, že se známe a že se naše děti hlásily na tu školu současně a potkaly jsme se tam).

A uvědomuju si taky, že jsem v tomhle případě nedokázala zůstat úplně "nad věcí", protože samozřejmě "Pepíček" na školu chtěl a chtěli jsme ho tam mít i my, ale zároveň mi snad zůstalo dost soudnosti, abych si podíl týhle svý zaujatosti uvědomovala.