zkusím to postupně, mám dva kluky 2r od sebe
- když jsem přestala výhradně kojit, takže hladové dítě mohlo dostat do ruky rohlík a šlo se dál.
- když přestalo být potřeba hlídat kam jdou a jestli odněkud nepadají, takže jsem na procházkách a výletech zase mohla začít myslet jen sama za sebe (ta neustálá potřeba koukat jestli něco nehrozí mě děsně vyčerpávala, dodneška je to jeden z důvodů proč nechci psa)
- když se dali nechat doma a mohla jsem se jít projít sama (to byl TEN okamžik, kdy nově nabytá svoboda definitivně převážila touhu po dalším dítěti)
- když začali být schopní si unést svůj spacák a batoh, takže jsme zase mohli začít jezdit do hor
- když se poprvé dali nechat doma přes noc, plus schopnost dopravit se kamkoliv, kam jede veřejná doprava.

Teď už jen přibývají drobné benefity, jako vaření večeře pro celou rodinu, stěhování těžších kusů nábytku a tak...