Asi každej podle svýho, v časech malých dětí jsem většinu večerů seděla u televize nebo knihy, ale brala jsem to jako křivdu
, teď by mi to bylo málo, když mám znovu nabytou svobodu, naopak manžel moje tempo nestíhá, nemá tu potřebu bejt u všeho jako já, je rád, že už se tancuje solo a netahám ho každej víkend na ples nebo oldies a že do divadla jezdím s dcerou a kamarádkama
.