Šuplíku, já jsem děti nechtěla a nechyběly mi, kdysi, nenapadlo mě, k čemu by to bylo dobrý, mít děti, ale jak se narodily, tak mi to všechno začalo dávat smysl, pro mě prostě jsou moje děti smysl života, hlavní úkol byl je vychovat a dovést do dopspělosti. To jak se jim daří a jestli jsou spokojené, je pro mě to nejdůležitější na světě. I když jsem ráda, že už za to u dospělých nenesu osobní zodpovědnost. Asi pro všechny rodiče, ne? Jinak by to pro ty děti (hlavně malé) byl dost průšvih, kdyby matce záleželo víc na tom, co baví ji a ne jak se mají její děti.

Pro bezdětný je smysl života zase něco jinýho, co je důležitý pro ně a to že já mám prioritu jinde, nijak jejich životní styl nesnižuje, ne?