| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Přidat odpověď

"Oni prostě sami věděli, že jsou chudí a že se nemají cpát tam, kam nepatří."

Tak to možná bylo, ale neexistovaly ty možnosti si něco pořídit jako dneska. Hotovejch peněz bylo mezi chudejma vrstvama málo, až do 19. století byly určený v prvý řadě na daně a poplatky vrchnosti a státu. Peníze se zdaleka netočily jen v tom smyslu, jak to známy my: vydělat a utratit (a hlídat, aby útrata nepřevýšila výdaje). Prvořadým cílem bylo něco vypěstovat, to prodat a z výtěžku platit vejš, co se platit muselo, případně střádat na koupi nemovitosti nebo na věno. Jen malá část šla na útratu, jak to známe my - třeba na útratu v hospodě. Většina věcí, který si kupujeme (zařízení domácnosti, oblečení), se vyráběla doma. Další potřeby se pokrejvaly výměnou (u mlynáře se neplatilo, mlynář si strhnul díl obilí, to si semlel a mouku prodal, protože on si třeba potraviny kupovat musel).

Luxusnější zboží neměli tyhle lidi prakticky šanci koupit, protože neměli přístup tam, kde se prodávalo. Ne, že by z principu nechtěli - oni nemohli, teda většinou. Ale byly končiny, kde se i sedlák moh vyšvihnout, hlavně pokud navázal dobrý osobní konexe, příkladem je Rusko. Tam byly případy, kdy během čtyř generací z nevolníků stali sedláci, šlechta, vysoká šlechta (knížecí úroveň) a zpátky sedláci - všechno o rychlým zbohatnutí a konexích, ztrátě konexí a zchudnutí.

Peníze se točily v našem smyslu víc ve městech (větších městech, v menších žilo spousta lidí, co za městem furt sedlačili). Ale i tam si lidi očividně přáli bejt na tom líp, zbohatnout, pořídit si věci, na který neměli. Akorát si je pořídit nemohli, protože se většinou nakupovalo za hotový. Na dluh se prodávalo lidem, co mohli dát do zástavy cenný nemovitosti.

S rostoucí urbanizací od začátku 19. století to začíná nabíhat ve velkým na naše dnešní podmínky, spousty lidí se dostalo do peněžního hospodaření (doma už si vyráběli máloco) a evidentně mnozí chtěli žít líp, vypovídá o tom třeba vývoj mezinárodního obchodu a růst poptávky po určitým zboží. Produktivita výroby a s tím taky kupní síla se zvyšovaly, a na základě toho ve 20. století už ve velkým jely splátkový prodeje a půjčky.

Podstatou věci je dostupnost nabídky, ne vnitřní přesvědčení, kam patřím a nepatřím.

Předchozí 

Tip: Chcete uveřejnit zajímavou informaci také na hlavní straně Rodina.cz?
Autor příspěvku: Registrovaný
Do této diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé.
Název:

Text:

Pokud nejste robot, odpovězte na otázku: 1+1+1= 
:-) ~:-D ~;) ~;(( ~:( ~k~ ~j~ ~f~ ~g~ ~Rv ~R^ ~s~ :-© ~l~ ~m~ ~n~ ~o~ ~p~ ~q~ ~2~ ~t~ ~v~ ~w~ ~x~ ~y~ ~z~ ~a~ ~b~ ~c~ ~d~ ~e~ ~h~ ~3~ ~4~ ~5~ ~6~ ~7~ ~8~ 
Pravidla diskuzí:
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.

Přečtěte si pečlivě úplná pravidla diskuzí.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.