Firezno, jsou lidi, co dožijí doma, třeba to nebudeš muset vůcec řešit. Manželův taťka byl aktivní do chvíle, kdy doma jednou usnul a už se neprobudil, do té doby ještě i jezdil na kole a na běžkách a fakt znám takových lidí hromadu, téměř stoleté babičce manžela tenkrát jen donášeli jídlo a pomáhali k doktoru, jinak do poslední chvíle byla schopná se o sebe starat včetně hygieny, můj děda dostal mrtvici v 87 letech, den předtím ještě okopával brambory. My jsme zatím neměli v rodiče člověka s demencí, jen babičce lehce začínal alzheimer, ale nakonec se nestačil rozvinout, rakovina byla rychlejší.