Jitys,

ale Ty máš k tomu takovej přístup, že se tomu bráchovi vůbec nedivím, že se nechce svěřovat a že je odtažitý.

Říkáš, že "nevíš proč", ale tohle je dost vypovídající: Pro mě je to signál, že brácha tu důvěru k nám nemá a nevím proč. Celkově je k nám takový chladnější a odtažitý, kolikrát vzdálenější rodina o něm ví víc, než my. Což mě mrzí. A přitom si nemyslím, že jsme z těch, kteří by ho nějak hodnotili, něco mu předhazovali apod., na rozdíl od té vzdálenější rodiny. Třeba mě na něm i mrzelo, že když jsem se ho ptala, jestli by nemohl našim půjčit/přispět stejnou částkou jako my, tak prostě nechtěl :-("

Tady ho docela dost soudíš a patrně si to ani neuvědomuješ. Třeba to, jestli vašim něco dá nebo ne - působí to na mě tak, že o přispění a o výši částky jste rozhodli vy a jeho postavili před hotovou věc a pak se na něj koukali skrz prsty, když se mu to nelíbilo (a to, že jste věděli, že by si to "mohl dovolit", tady zapracovalo proti němu.)