Já osobně si myslím, že k jednomu vlastnímu adoptovat další je velice rizikové. Máš srovnání s vlastní krví (ale jen jednu) a to může činit problém. Viz kniha Terezy Boučkové.

Schůdnější varianta je jen nebio děti. Nebo pozdější adpoce k více vlastním odrostlejším dětem, kdy už má člověk odstup. Hlavně nečekat od těch dětí nic, hlavně nemít pocit zachránce a čekat jejich vděk. To je cesta k průšvihu.