Přidat odpověď
tohle téma se mě dotklo jen přeneseně, když se rozváděla sestra... tenkrát byla přímo alergická na otázku "už jsi ho sehnala, aby podepsal papíry?" (zdrhnul a nedal o sobě vědět) a nejhorší byla věta "ale ty dluhy po něm, ty nám zaplatíš ty" (nasekal si dluhy po známých a ti pak nesmyslně chtěli prachy po sestře, přestože věděli, že mu půjčovali "tajně", aby ona nevěděla)
jako rodina jsme se snažili jí pomoci co to šlo, ale paradoxně myslím, že by bývala potřebovala alespoň jednou slyšet od rodičů "my jsme ti to říkali" (švagr se jim hrubě nelíbil), ale oni jen mlčeli, pomáhali, zařizovali, finančně dotovali, hlídali vnučku, starali se... nikdy jí to nevyčetli a v ní zůstal pocit viny, kdyby jí to aspoň jednou vyčetli, myslím, že by se s tím srovnala lépe (necítila by se tak zavázaná)
Předchozí