Dcera má spolužačku, která je obětí šikany. Aspoň já jsem o tom naprosto přesvědčená. Holka je jedináček, je obézní, hyperaktivní. Ve škole se s ní nikdo nebaví nebo se jí smějí, ona nezvládá komunikaci, vynucuje si pozornost řvaním do uší, honěním děcek, když někoho chytí, přimáčkne ho ke zdi a odmítá pustit... Dcera se s ní dříve kamarádila (jako jediná), kvůli tomu se jí děcka smály, že je cikán (občas i ta tlustá kamarádka, říkejme jí třeba Klárka). Klárka mé dceři s oblibou zblízka vřískala do uší a různě ji otravovala. Dcera jí "dávala asi milionkrát šance, aby s tím Klárka přestala".
Letos jim přibyla nová žákyně. Je ještě obéznější než Klárka, ale chová se normálně. Do kolektivu ihned zapadla, přidala se k mé dceři a ke Klárce, protože je to taková ochránkyně spravedlnosti. Po čase dceru Klárka naštvala, pohádaly na přespávačce u Klárky, kde byly všechny tři, kvůli tomu, že Klárka dceru fackovala. Dcera ji odmítla vzít k nám na dort, předpokládám, že u toho dcera ztropila scénu, ale nebyla jsem u toho. Po této akci zakázali rodiče Klárce bavit se s mou dcerou. Tím pádem zůstala Klárka sama.
Dcera v poslední době chodí domů s tím, jak se řehtali, protože Klárka něco řekla nebo udělala. Vadí mi, že dcera je v hnusné šikanérské atmosféře a že se k davu připojila. Blbé je, že mnoho akcí vyprovokovává ta Klárka sama tím, jak se neumí chovat a navazovat kontakt. Její rodiče ji na jednu stranu rozmazlují, na druhou stranu odmítají řešit situaci s tím, že nejde děckám poručit, aby se s Klárkou bavily. Vím, že pokud zjistí, že jsem podnikla nějaké kroky proti tomuto stavu, budou na mě naštvaní a možná na mě i naběhnou, aby mi vysvětlili, že mi do toho nic není. Nepochopí, že mi do toho ku.va něco je, protože to ovlivňuje i vývoj psychiky mého dítěte. Nepřeju si, aby mé dítě v takovém prostředí bylo.
Další problém je učitel, který je zastáncem spravedlnosti, ale protože Klárka neustále ruší a prudí, neustále ji kárá, čímž přilívá olej do ohně. Navíc je to ten typ člověka, co to bude řešit konfrontací a jinými špatnými způsoby, byť v dobrém úmyslu. Pak je tady ředitel, který s oblibou šikanu zametá pod koberec a vyhýbá se řešení, takže pokud bych to začala řešit já, jsem si jistá, že rodiče Klárky ihned bude informovat, že já chci řešit problémy jejich dítěte, ti se naserou, že nic řešit nechtějí, ředitel si zamne ruce a řešit nic nebude. Proto bych nejraději obešla ten zaběhaný postup- učitel, ředitel... Jde to nějak řešit, aby to šlo mimo školu a někdo by tu školu kontaktoval a dohlédl na správné řešení? Na koho se obrátit? Díky za rady.