To se taky stava. Muj dneska dospely syn mival problemy s usnimi infekcemi. Krome toho jsme chodili kazde ctvrtleti na kontrolu k ocnimu - pokazde jinemu. Ja si vzdycky musela brat volno, cili jsme se snazila ty navstevy nejak koordinovat. Kdyz mu bylo pet, cekali jsme u ocniho z nejakeho duvodu 3 hodiny. Kluk mel hlad, a jelikoz jsme nevedeli, kdy konecne na nas prijde rada, nemohli jsme jit neco koupit. Ortoptiskta byla Nemkyne, ktera umela odpovidat na par beznych otazek, coz neni normal (a mne to nenapadlo). Zavolala ocniho, ktery s ni nemecky nadaval na matky, ktery se do vseho pletou, diteti rekl, ze nebude nikdy mit ridicak, cili jsme se chytli a ja mu doporucila kurz detske psychologie. Kluk rval, cas k usnimu jsme pochopitelne propasli, takze tam mi taky vynadali, ale nakonec nas vzali, kluk urvanej, hladovej a unavenej uz nic nechtel delat a jen chtel domu, nedelal, co se mu reklo, sestra mu vynadala, ja ji a posleze mi doktor oznamil, ze kluk je neslysi/neumi mluvit/ neumi jazyk a je podezreni na autistickej syndrom. Ja na to, aby si teda vybral nakou tu diagnozu a drzel se ji a posleze jsem podala pisemnou stiznozt na oba doktory. Cili od pristi navstevy jsme chodili k detskym specialistum , pokazde stejnym.
Na stesti teda kluk z problemu s infekcemi vyrost a vsechno se spravilo, ale ja bych to nenechala cekat.